Nová kapitola, oprava chyb také je?tě není, tyto opravy proběhnou, a? budu mít chu? (asi se nedočkáte). Tato kapitola je del?í, nejdel?í jakou jsem zatím napsal a řekl bych, ?e i jedna z nejlep?ích. Tak čtěte.
Kapitola 5. ?
Stínový Jezdec se stále prodíral hlouběji a hlouběji do jeskyně, kterou si Haxre zvolil za příbytek. U? aby to měl za sebou. Ačkoliv se vůbec nebál, ?e by mohl zemřít, z tohoto místa měl takový divný pocit. Postupoval, co nejrychleji mohl, přičem? riskoval, ?e ho někdo odhalí. Ačkoliv byl skrytý a kouzlo regulovalo zvuky, které vydával on sám, ale ne zvuky, které vydávali okolní předměty. V lednu chvíli Jezdec ?lápl na něco, co pod ním křuplo, a ozval se zvuk, který Jezdci připomínal křupání kostí. V tu chvíli se k němu otočil jeden z hlídkujících démonů a letěl k němu. Ač chtěl nebo nechtěl, byl teď Jezdec prozrazen. Kdyby prchal, démon by ho dozajista v jeskynních dostihl. A kdyby pokračoval dál neviditelný, dřív nebo později by ho démon na?el a navíc by informoval Haxreho. Ne, musel se zviditelnit. Jezdec se objevil s vyta?eným mečem asi pět metrů od démona, démon okam?itě zastavil. Haxre skočil dopředu a sekl mečem po démonovi. Ten zasténal a proměnil se v prach, který odvál vítr. Jeho zasténání ale upozornilo hlídku o kus dál, ?e se něco děje. Dva duchové na sebe kývly a jeden letěl směrem k Jezdci, kde?to druhý letěl směrem, kde by podle Jezdce mohly být Haxreho komnaty. Jezdec zaklel. Teď musel utéci. Haxre proti němu mohl vyslat mnohem silněj?í bytosti ne? pár duchů. Okam?itě se rozběhl ven následován démonem. Ačkoliv Jezdec bě?el, jak nejrychleji mohl, vzdálenost mezi ním a duchem se rychle zkracovala. Kdy? vybíhal z jeskynně, byl u? duch sotva dva metry za ním. Jakmile byli venku, Jezdec rychle naskočil na koně a vybídl ho do cvalu. Jakmile se kůň rozběhl, bylo vidět, ?e je vyhráno. Jezdec zabočil do lesa a tam i s koněm zmizel ve stínech. Duch ho je?tě chvíli hledal a pak to vzdal. Za lesem se Jezdec zviditelnil a dál pokračoval v jízdě směrem k Treenu.
_.-*-._
Xenor, Agilar, Haldrad a Helogas mezitím ují?děli krajinou na místo, kde se Xenor měl naučit bojovat. Xenor si nebyl úplně jistý, kam míří, ale otázky si nechával pro sebe. Míjely lesy, kopce i vesnice, ale nikde ani na chvíli nezastavily. Xenor ?asl, jak mohli elf?tí koně vydr?et bě?et tak rychle tak dlouhou dobu.
K večeru uviděli vě?e nějakého hradu. ?To u? je Treen? zkonstatoval Agilar. Haldrad kývnul. Teď teprve se Xenor dozvěděl, kam celou dobu mířily. Teď se sna?il přemý?let o tom, co u? o Treenu sly?el. Ale a? se sna?il sebevíc, na nic si nevzpomenul. Přece jenom Xenor byl farmář a o elfských městech sly?el jenom z bájí, co mu po večerech vyprávěl Bjorn, nebo ?ongléři a kočovní herci, kteří občas nav?tívili vesnici, kde bydlel.
Za chvíli u? v?ichni cválali po pěkně zdobených ulicích města. Spousta lidí na ně koukala. Přece jenom málo kdy se vidí tři elfové v krásně zdobené výzbroji, se kterými jede jeden člověk v obyčejném obleku. Některé lépe informované mě??any dokonce napadlo, ?e by to mohl být Xenor a jeho zachránci, ale nikdo si nebyl jistý. A zeptat se jich také nemohli. ?Myslím, ?e bychom se měli ubytovat někde v krčmě. Dnes je?tě nemů?eme do univerzitní čtvrti. Na druhou stranu kdybychom spali někde venku, někdo by nás nejspí?e okradl. Myslím, ?e vzbuzujeme příli? pozornosti? poznamenal tlumeným hlasem Helogas. Dva zbývající elfové mu kývli a pak si to namířily k nejbli??í krčmě.
_.-*-._
?Xenor dorazil do Treenu? hlásil elfský posel lidskému královi, který si prohlí?el obraz na okně jedné z nejvy??ích vě?í v Acre. ?Skutečně?? král zřejmě elfům příli? nedůvěřoval. ?Ano, před chvílí byl spatřen i se zachránci u ji?ní brány. V?echno jde podle plánu.? elf zněl vá?ně, sebejistě a zároveň trochu dotčeně. Král se rozhodl, ?e se s ním nebude rad?i hádat, a tak elfovi pokynul, ?e mů?e odejít. Kolem elfa se objevila zelená záře a poté zmizel.
_.-*-._
Z houfu lidí vyběhla postava zahalená v kápi. O chvíli za ní vyběhl vysoký světlý elf, oděn v plá?ti barvy smrkového jehličí. Na plá?ti byli také zlaté vzory, co? svědčilo o jisté urozenosti elfa. Jeho rukavice, stejně jako boty měli stejnou barvu, jako plá?? a byli posety stejnými vzory. Břicho zakrývala ko?ená vesta, která vypadala docela dost odolně. Kalhoty byli hnědé barvy a připomínali obyčejné kalhoty, které si oblékali farmáři? Takovéhle kalhoty měli určité výhody. Hlavně málo omezovali pohyblivost. Celý obraz dotvářel zlatý pásek posetý modrými diamanty, na kterém byly zavě?eny toulce na dva meče. Na pravé straně měl elf del?í meč se zlatou rukojetí a jedním diamantem na kraji a vlevo měl krátký kompletně stříbrný meč, který musel být drahý nejméně stejně, jako ten druhý. Elf rychle vyběhl z houfu a bě?el za mu?em v kápi. Mu? v kápi rychle zabočil do jedné úzké uličky v touze, ?e se tam elfovi ztratí. Elf se odrazil od vysoké dřevěné sochy vlka na střechu nejbli??ího domu a rozhlédl se, jakmile svůj cíl spatřil, rozběhl se za ním. Přeskočil na dal?í dům a pomalu stahoval vzdálenost mezi ním a postavou v kápi. Na druhém domě musel seskočit ze střechy, aby mohl postavu, která náhle zabočila do dal?í uličky následovat. Skočil dolů a udělal kotrmelec zčásti proto, aby minimalizoval mo?nost, ?e se zraní. Pak bě?el rychle dál.
Po nějaké chvíli postavu v kápi dohnal. Kdy? byli od sebe asi jen deset metrů, postava v kápi se bleskurychle otočila a hodila po elfovi tři otrávené dýky. Ten udělal kotrmelec, při kterém jednu dýku zachytil a hodil jí zpátky. Dýka postavu v kápi trefila přesně tam, kde by mělo být srdce, ale postava si toho zjevně nev?ímala, místo toho vyvolal několik démonů, kteří vytvořili rychle se stahující kruh okolo elfa. Ten udělal něco nečekaného. Kdyby ho viděl nějaký obyčejný vesničan, divil by se, ?e je takový pohyb vůbec mo?ný. Elf si lehl na zem, aby se vyhnul letícím dýkám a v následujícím okam?iku se otočil na místě o 360° tak, ?e skončil na nohou. Při otočce navíc hodil tolik dýk, ?e se ka?dá zabodla do jednoho z démonů včetně postavy v kápi. Postava v teď kápi odhodila, tak?e bylo vidět, ?e se jedná o člověka, ale ne o ?ivého člověka, nejspí?e o mrtvolu, o?ivenou černou magií, který na sobě měl hodně odolné brnění, a? se elf divil, jak se mohl v takovém brnění tak rychle pohybovat. Nicméně na to nebyl čas.
Elf udělal dal?í otočku, ale s tím rozdílem, ?e zůstal i skončil stát na nohou a při otáčení se zároveň posunul o dva metry vpravo. Tentokrát nic nehodil. Místo toho hodil na zem rů?ovou kuličku a okolo něj se okam?itě vytvořila rů?ová mlha, která znemo?nila nepříteli, aby ho viděl. Elf se objevil za postavou a rychle ji bodnul svým stříbrným mečem. Potom jí jedním sekem svým druhým mečem s?al hlavu. Poté postavě vyndal z kapsy svitek, který mu předtím ukradla. V tu chvíli se postava změnila na černý prach, který odvál vítr. Haxre to sledoval z blízké jedle: ?Smůla.?. Elf se mezitím vydal domu, kde sluhovy řekl, a? připraví koně. Poté si rychle sundal svůj plá?? a boty, místo toho si vzal jezdecký oděv a boty a sbalil si jídlo. Poté naskočil na koně: ?Kdyby se po mě někdo ptal, tak se vrátím za tři dny, jedu za králem a taky? si musím něco ověřit.?. Za chvíli byl elf mimo město a uháněl pláněmi směrem k Elveru, hlavnímu městu elfů.
EDIT: K jubileju vydání 5 kapitoly uploaduju PDF verzi knihy. Kdo si chcete u?ít knihu naplno, stáhnout. Tento veb mi toti? neumo?ňuje tolik úprav. Nemů?u měnit písmo a podobně. Proto to upuju se v?im v?udy.
http://www.ulozisko.sk/206873/Pet_kapit ... Wyvern.rar