V téhle kapitole se sice nedočkáte ?ádné bitvy, ale na druhou stranu se příběh posune zase o kus dál. Střípky do sepe začnou zapadat a nekteri si mozna zacnou uvedomovat souvislosti. No, dejte se do cteni.
Kapitola 9. ?
Wulf se Stínovým jezdcem byly v knihovnách. Četli zrovna nějaké knihy o magii a sna?ily přijít na nějaké nové způsoby obrany proti temné magii a duchům. Bohu?el se jim to moc nedařilo.
Najednou do knihoven přiběhl sluha. Byl celý udýchaný, a kdy? se pořádně nadechl, vzpřímil se a promluvil: ?Vévoda z Borrovských lesů Zelený drak je zde. Čeká ve va?í uvítací hale.? ?Co?e? Zelený drak?? Wulfův výraz se nedal popsat slovy. Byl naprosto udiven a zároveň trochu vydě?en. Kdy? Zelený při?el přímo do jejich města, muselo to mít nějaký účel. Nicméně s Jezdcem vyrazili k budově Univerzity.
Kdy? tam dorazili, Zelený drak si prohlí?el malby na stěnách. Poté v?ichni tři ode?li do Wulfovi soukromé komnaty. ?Pánové, bylo mi oznámeno, ?e jste se po mě včera sháněli v mém hradě. Nicméně nebyl jsem přítomen, proto?e jsem skládal armádu k útoku na necromancera známého jako Haxre. Nicméně nyní jsem zde, abych si vyslechl vá? návrh.?. Teď byli Jezdec i Wulf překvapeni je?tě více ne? předtím. Zelený drak byl mírumilovný vůdce, ?il s elfy obývajícím lesy v míru a proto válku pře?il. ?A co trpaslíci? Doupě je přece na jejich území.? ?Ano, toho jsem si vědom. Nicméně nav?tívil jsem je a s mám plánem souhlasily.?. Podle stylu mluvení Wulf brzy zapomněl, ?e jedná s drakem. Proto?e Zelený ?il s elfy velkou část svého ?ivota, vypiloval si proměnu tak, ?e by málo kdo uvěřil, ?e je ve skutečnosti drakem. Teď z Wulfa částečně spadly jeho předchozí obavy a promluvil: ?Skládáme velkou armádu k obraně na?ich zemí a případnému útoku na Haxreho. A také obraně Xenora Greenraga.? ?Ten kluk je u vás?? teď byl prozměnu překvapen Zelený. Na Borrow se zprávy dostávali s patřičným zpo?děním. Zelený věděl o Xenorovi, nevěděl ale, ?e je teď u elfů.
Po chvíli přemý?lení Zelený drak kývl. Rozhodl se, podpořit elfí armádu proti Haxremu, i kdy? doufal, ?e to nebude ani potřeba.
_.-*-._
Haxre zuřil. Zelený drak na něj poslal armádu. Ano, čekal, ?e se o něm dozví, ale doufal, ?e ne? Zelený slo?í armádu, bude u? dostatečně připraven. Nicméně Zelený byl překvapivě rychlý a teď se k Haxreho doupěti blí?ilo vojsko. Musel pobrat to nejdůle?itěj?í a utéct. Chtěl jít do jeskynně na druhé straně stejné hory. Je to prosté. Draci nebudou čekat, ?e Haxre se schovává tak blízko od předchozího doupěte, a a? ho najdou, bude ji? dostatečně připraven. Nicméně teď musel odejít. Mohl sice svolat jeho slu?ebníky, aby mu pomohli pobrat více věcí, ale ne? by se k němu dostali, zabralo by to spoustu času. Času, který on neměl.
Proto pobral jen nejdůle?itěj?í. Čtyři duchové sebrali jeho velký nedokončený výtvor. Ostatní braly lahvičky s černým prachem. V některých lahvičkách prach le?el, v některých se pohyboval. Točil se dokola nebo měnil barvu. Sám Haxre si vzal svůj meč a pak v?ichni ode?li. Proto?e duchové se pohybují ti?e, po cestě do nového doupěte Haxreho nikdo nezpozoroval.
_.-*-._
Kdy? armáda Zeleného draka prohledala celé doupě, zjistila, ?e tam skutečně Haxre není. Zelený drak se o tom chtěl sám přesvědčit. Vlezl dovnitř a ?el dál. Přispěchal k němu jeden sluha: ?Skutečně tu není, ale je tu něco, co byste měl vidět.? ?Co to je?? ?Pojďte za mnou, pane.?. Zelený drak a jeho sluha vyrazili spletitými chodbami do místnosti, ve které se mělo skrývat něco velkolepého.
A taky ?e ano. Kdy? do místnosti ve?li, to co uviděli jim vyrazilo dech. Na zemi na policích i na stolech byli pečlivě vyskládané lahvičky s podivným prachem různých barev. ?Pane?? ?Já vím co to je? přeru?il sluhu Zelený ?je to ?ivý prach. Ví?, kolik bytostí musel Haxre vysát, aby toho tolik získal? Několik stovek modrých draků! Ano, modrého prachu je tu hodně a to není zdaleka v?e.?. V místnosti bylo skutečně několik tisíc lahviček. ?To, co Haxre plánuje, musí bát skutečně velkolepé. Děsivě velkolepé, pokud potřebuje tolik prachu.? ?Ano, a to není v?e? sluha pokračoval ?takových místností je tu několik, na?li jsme jich celkem sedm. A v ka?dé je tolik lahviček. Jen některé místnosti jsou částečně vysbírané. Myslím, ?e jsme Haxreho zastihli nepřipraveného a tak nestihl pobrat v?e.? ?Tak to pobereme my, nějak to u? vyu?ijeme.?
Draci proměnění do lidských forem odná?eli z doupěte dal?í a dal?í lahvičky. Haxreho cenné vlastnictví teď patřilo Zelenému drakovi.
_.-*-._
Xenor a jeho společníci dorazili na mýtinku. ?Zítra dorazíme do království trpaslíků.? Hlásil Helogas. ?Dobře, ale dnes přespíme tady.? Haldrad rozhodl. ?Dobře, ale musíme dr?et hlídky? řekl Gru?ntas ?a teď si půjdu zacvičit s Xenorem, pokud dovolíte.?. Xenor s Gru?ntasem vyrazily o kousek stranou a pak tam Gru?ntas podal Xenorovi klacek: ?Dnes budem bojovat s tímhle. Je to bezpečněj?í a mů?e? se s tím naučit věci, které by si se s mečem učil mnohem déle.?. Pak začali. Xenor se zase sna?il útočit. Nicméně Gru?ntas v?dy perfektně kryl, a kdy? viděl v obraně Xenora nějakou skulinu, udělal výpad a vrazil Xenorovi ránu.
Ačkoliv bojovaly s klacky, po půl hodině u? měl Xenor nějaké otlučeniny a bylo vidět, ?e sotva stojí na nohou. Také měl jednu o?klivou ránu na boku a proto se s Gru?ntasovou pomocí dobelhal k ostatním. Liewhar se na něj podíval a pak vytáhl z batohu pytlíček s bílým prá?kem, který nasypal Xenorovi na bok. Prach se ihned vsákl pod ků?i a Xenor s údivem zjistil, ?e ho bok přestal bolet. Rozhodl se ale, ?e dotazy nechá na jindy. ?Teď se najez a pak tě je?tě Liewhar naučí nějaké nové kouzlo.?
_.-*-._
Ztráta tolika prachu byla pro Haxreho ?patná věc. Střádal to několik měsíců a teď to bylo pryč. Jeho armáda bude muset být men?í, ne? původně plánoval. Nicméně jeho hlavní výtvor byl u? skoro hotov. Teď přistoupil k němu a pohladil kus něčeho, co připomínalo dračí ků?i. Pak vzal pár lahviček prachu a začal je sypat na jeho výtvor. Kdy? se prach vsákl, hmota, z které byl jeho výtvor se začala sama tvarovat a nabývala mírně namodralé barvy.
Kdy? byl hotov, sedl si na křeslo a polo?il vedle sebe velkou skleněnou lahev. Začal se soustředit a pochvíli z jeho těla začala vylétávat malá černá zrnka prachu a padali do lahve. Kdy? byla naplněna, vzal dal?í a také ji naplnil. A znovu, a znovu?