Broken Glint

Napsali jste zajímavý příběh a chcete ho někomu ještě ukázat ? Tohle je potom sekce pro Vás !

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 692
Registrován: červen 6, 2007, 7:26 pm
Bydliště: Liberecký kraj

Broken Glint

Příspěvek od Rebel » srpen 6, 2009, 1:27 pm

Před 6 lety jsem napsal kousek příběhu. Teď jsem ho po dlouhých rocích na?el a tak ho přeposílám. Gramatiku nekontroluju. Příběh není dokončený.

- Prologue -
"Hej" zazněl v Ignusových u?ích dívčí hlas. Ignus le?el dál. "Hej, sly?í? ?!"..."Ignusi !! Vstávej zatraceně!" "Uh.. Zhou?" Ignus otevřel oči. "Ignusi, kvůli tobě příjdem zase pozdě!" Viděl jak se nad ním naklání dívčí obličej. Obličej, který velmi dobře znal. Byla to tvář Zhou. "Uh.. Zhou.. ví?, taky tě rád vidím.. ZzZzz" Ignus opět upadl do spánku. "Zatraceně Ignusi..! Dělěj co chce?, dneska na tebe nečekám, nemám zájem vylítnout z práce."

- Chapter 1 : Broken Glint -

Do malé místnosti pronikly sluneční paprsky. "... ... ...". Mladík le?ící v rohu na posteli otevřel oči. Porozhlédl se po místnosti a chvíli bloumal. Něco mu nebylo jasné. "Sakra!!" zavrčel, kdy? se podíval na hodiny vísíci nad dveřmi. Rychle vstal z postele. Rozeběhl se směrem ke skříni a zapoměl na krabici která le?ela dál kousek od postele. Udělal pár rychlých kroků. "?uch" náthl se přes ní."K čertu stou v?í smůlou!!" vstal a zatřepal hlavou. Hodil na sebe ?edou uniformu, která měla na límci znak nějaké ?elmy. Rozrazil venkovní dveře svého domku. Nedělal si starosti dojít k brance, a tak poté co proběhl záhonem kopřiv přeskočil plot. Ocitnul se na hliněné cestě. Kousek odtamtud byl vidět v dáli kouř. Byl to kouř z ohňů, které hořeli v nedalekém městu Aguso. "Néééé!" z jeho úst se začala linout hromada vulgarismu. Rozeběhl se směrem k dýmu. Prach po cestě vstoupal do vzduchu ka?dým krokem, který udělal. Po chvíli běhu doběhl zapoceny k branám města.
Stáli tam dva mu?i oděni ve stejné ?edé uniformě. "ÁÁááá kdopak to jde". "Nazdar Ignusi" dodal druhý. "Lítá? v pěknym průseru kámo. Bejt tebou tak se ani před Adurem neukazuju. Ráno byl v ?patný náladě, a potom, kdy? se dozvěděl, ?e tady nejse?..." Strá?ník se podíval na zapoceného Ignuse a přivřel oči. "Hodně ?těstí kámo". Otevřel mohutnou kovovou bránu. Ignus procházel pomalým krokem ulicí a kývnutím zdravil procházející hlídky. Kteří před ním klopili zrak. Vzduchem se linul zápach kovu a kouře. Nejspí? to měla na svědomí velká mohutná konstrukce v samém srdci města. Byla to obrovská slévárna, kde se vyráběli předev?ím zbraně. Ignus kráčel po zemi pokrytou ?pínou a sem tam sazí. Občané si ho nev?ímali. Ti si vůbec nev?ímali ?ádného vojáka. Pokud k nim sám nepromluvil jako první. Po chvíli chůze se zastavil na konci ulice, která ústila na vět?í kulaté náměstí. V jeho? prostředku planul z trhliny na zemi obrovský oheň. Dosahoval vý?ky asi dvou metrů. Kolem něho stáli 4 mu?i v černých robách. Ze strany na stranu tam překračoval mu? v černé uniformě s ?edým plá?těm. Měl dlouhé ?edé vlasy a zastři?enou bradku. Ignus polkl kdy? ho uviděl. Obrátil se a chtěl se pomalu vytratit. "Hej zastav! Otoč se vojáku!!" Zazněl hrubý hlas za zády Ignuse. Ignus udělal krok zpět a pomalu se otočil. Stál čelem proti Adurovi... "Ty malá kryso!" Zazněl zvuk oceli. Adur vytasil meč, který měl u pasu. Začal s ním ve vzduchu malovat výhru?né symboly...

- Chapter 2 : Nikita's Feeling -

Zhou kráčela na druhé straně ulicí se dvěma dal?ími lidmi ve stejném ?edém obleku. Byla s ní ?ena a mu?. Oba byli mladí. "Hej, tohle nikam nevede Zhou" dodal Talus, Nikita přikývla. "Ten zloděj, tu u? zřejmě nění, nebo nám dal informátor blbý informace" řekla Nikita. "Vrátíme se na stanici" souhlasila s nimi Zhou. V?ichni tři se otočili a vydali se tou samou ulicí na zpátek. Pár bezdomovců le?ích na zemi si je nedůvěřivě prohlí?elo. "Phe.. s tím odpadem by měli něco udělat. Pozavírat nebo rovnou zabít. Tihleti budi?ničemové akorát zamořují ulice Agusu." zaprskala Nikita. "eh? ..Nikito mo?ná sou tvý názory někdy a? moc...", "Relativní, to myslí? Talusi?" .."Eh.. ne to jsem nemyslel". "Fajn. nech si to pro sebe, mě to nezajímá, jasný Talusi?" "Fajn". Zhou se do tohoto rozhovoru nepřidala. V?ichni ?li mlčky dlouho ulicí, nakonci ulice byla vět?í budova. Byla to vojenská stanice. Jedna z mála, tady v Agusu. "Docela jsem za tu cestu dostal hlad, něco tam zakousnu" dodal Talus před vchodem. Kdy? zjistil, ?e jeho hlá?ku obě dívky ignorují otevřel dveře. Ve vnitř bylo o něco tepleji ne? venku.
Nikita usedla s Zhou u jejího obvyklého stolu. Seděla tam v?dy, a kdy? si tam omylem sedl jiný voják, potom co se střetl jeho pohled s pohledem Nikity, rad?i ji v?dy uvolnil místo, ani? by cokoliv řekla. Nikita byla ?tíhlé postavy. Měla dlouhé světlé vlasy svázané do culíku. U pasu jí vysely místo meče dvě dlouhé dýky s kterými to opravdu uměla.
Talus mezitím zalezl do jídelny a u? o něm nebylo ani zmínky.
"Zhou, koukám, ?e Ignus tu je?tě není... a? se dostane do rukou Adura.. heh" pronesla s výsměchem Nikita. "Já vím... zná? ho, dává si na čas.. ale někdy příjde včas" Zhou jí vrátila větu. "jo, jasně a to kdy? se u něj staví?.. tobě se líbí?" ..Zhou se nadechla "Ne.. já, jen, ?e ho znám z výcviku.. Igdus je dobrý voják, a já nechci aby měl problémy" Nikita se na Zhou podívala a u?klebila "He he.. stejně u? teď jede v pěknym průseru. Za tenhle měsíc měl u? devět pozdních příchodů a to nepočítám, kolik jich měl minulej". "Ka?dopádně u? by tu měl být, je?tě nikdy se takhle neopozdil" pronesla Zhou...

- Chapter 3 : Feel my Blade -

Ignus viděl jen temnotu.. samou bolestí nemohl téměř dýchat. Po chvíli le?ení na zemi si uvědomil, ?e má na obličeji nejspí? vodu. Instinktem mávl rukou a setřel si jí. Za chvíli tam byla ale znovu. Znovu si jí setřel. Pak si teprve uvědomil, ?e to není voda ale krev, která mu stéká malým potůčkem z rány na čele. Postavil se na ruce a sna?il se vstát. Kamennou zem viděl rozmazaně, ve vzduchu byl chlad a vlhkost. Chvíli bádal co se to vůbec, děje.. pak se mu podařilo alespoň se převalit a sednout. Cítil, ?e nemá ?ádnou sílu. Zamotala se mu hlava a opět upadl do bezvědomí.
Úzkou chodbou osvícenou loučemi kráčela postava v černém oděvu s ?edým plá?těm. Nakonci chodby otevřel dveře do tmavé místnosti. Jeho příchodem tam proniklo trochu světla z chodby, které osvětlilo místnost jen tak napůl. Mu? zapálil louč na stěně a dodal místnosti tak trochu více světla. V zadní části místnosti byly čtyři masivní kovové dveře, které měly ve znaku ?elmu. Adur se příblí?il ke dveřím nejvíce vlevo a otevřel je.
Malá místnost bez oken byla rozdělena mří?í. Vzádu le?el Ignus. Le?el bez hnutí se skrvaveným obličejem. Adur uchopil rukoje? svého meče a odemkl mří?e. Ve?el dovnitř.
Zaklepal s Ignusem, který nevydal ani hlásku. "Hmmm... koukám, ?e jsem předcenil tvoji vitalitu". Zamkl mří?e a ode?el.
Ignuse probudil nepředstavitelný chlad. Roztáhl stuhlé prsty na ruce a v?iml si, ?e mu chybí prsten, který nosí v?ichni vojáci. Neviděl nic ne? tmu a nevěděl kde je. Pomalu vstal a roztáhl kolem sebe ruce. Prozkoumal podlahu a malým krokem udělal jeden krok. Znovu napřáhl ruce, tentokrát o něco zavadili. Jeho výraz se změnil na chvíli v paniku, ale pak se vrátil zpět do normálu. Uvědomil si, ?e je v tom nejhor?ím vězení, které v Agusu je. Na sobě měl kus potrhaného hadru místo oděvu. Sedl si a schoulil se doklubíčka, aby se zahřál.
Ignuse probralo z bezesného spánku klepání. Kdy? otevřel oči, chvíli mu vadilo slabé světlo přicházející z vedlej?í místnosti. Po chvílí zaostřování zraku rozeznal tvář, která nad ním stála. Byl to Adur, hlavní velitel armády v Agusu. Adur byl star?ího věku. Za dobu jeho ?ivota u armády získal mnoho zku?eností. Byl spí?e krutý ne? přísný a neměl moc velkou trpělivost. Za dobu slu?by si Ignus pamatoval z Adurovi tváře jen jeden úsměv a to, kdy? poprvé nastoupil do slu?by. "Ignusi, nevaroval jsem tě dřívě.. znovu příjde? pozdě a bude? potrestán dle vojenského protokolu".. "Uhh.. pane.. kde.. kde je můj prsten..?" "Ignusi, příteli.. u? nejsi vojákem.. zklamal si svoje par?áky v hlídce a nemá?, v ulících ?ádné pravomoci. Teď jsi jako ka?dý občan, a kdy? tě voják na ulici srazí silou k zemi. Nemá? právo se mu bránit.. Rozumí?? Heh.. Teď jsi nula Ignusi.. nic ne? nula... a vstávej, myslím, ?e sis odpočinul dost."

- Chapter 4 : Betrayed by own People -

Talus sám kráčel ulicí. Nikita a Zhou se ?ly podívat do ulic, jestli náhodou u? nepři?el Ignus a neujal se sám někde patroly. Procházel se v severním bloku. V ulicích byl klid a občané se mu rad?i vyhýbali. Někteří vojaci byli toti? výbu?ní a srá?ka s otrhaným civilistou jim výbu?nosti je?tě přidala. Talus k nim, ale nepatřil. Uměl být tvrdý, ale jen kdy? to on sám potřeboval. Na ulici proti sobě seděli dva ?ebráci. Před nohama měli kloubky v nich? se válelo několik gilů. Jeden ze ?ebráku k němu napřáhl ruku a začal prosit o peníze. Talus se nesní?il k tomu, aby jim nějaké dal. Ale byl rád, ?e teď s ním není Nikita. Mo?ná by jí to podrá?dilo a mohlo to skončit i smrtí jednoho z nich, ba i mo?ná obou.
O dva bloky dál procházela Zhou s Nikitou. "hmm.. tak to vypadá, ?e nepři?el vůbec, nebo spí? potkal Adura." zasmála se Nikita. "Jak si z toho mů?e? dělat jen srandu, jde tady přece o Ignuse. Jednoho člena na?eho týmu." Nikita se zamlčela. "Zhou, Zhou, Zhou" opět se za?klebila. "Ignus je prů?vihář a věčně chodí pozdě, fajn mo?ná se umí ohánět s mečem, ale trhá tým. Kdy? mi chodíme ulicí, on někde chrápe. Buhví co dělá." Zhou se na ní nedůvěřivě podívala "A co Talus?"..."Talus, ten je je?tě v pohodě. Občas mě docela leze na nervy s těma kecama.. ale je?tě ho beru."
Ignuse zrovna doprovázeli dva vojáci ke bráně vězení. Vyhodili ho ven na ulici a zavřeli mosaznou velkou bránu.
Ignus byl plný hněvu, ale dokázal ho potlačit. Stál na jednom ze čtyř náměstí. Tentokrát v Severovýchodním bloku. Na náměstí z trhliny v zemi plápolal velký oheň. Podle legendy to byl dar boha Sageona, kdy? se město před 350 lety dostavělo. Tyto plameny chodili uctívat zasvěcenci Sageonova řádu. Byla to normální církev, ka?dý pátek byla m?e, kde vět?ina občanů přispívala na údr?bu Aguského chrámu. Tento chrám byl v Severozápadním okrsku.
Ignus se vydal na jih, řekl si, ?e bude nejlep?í vypadnout z města. Cestou ulicí potkal dva vojáky, kteří si ho nedůvěřivě prohlí?eli. Na Jihovýchodním náměstí potkal u ohně jen 3 zasvěcence. Vydal se odtamtud cestou na západ a po chvíli chůze v hadru, které měl na sobě do?el k bráně. "Otevřete mi" vypadlo z Ignuse suchým chraptivým hlasem. Voják v ?edém před branou se otočil a podíval se přes díru ve dveřích, aby viděl toho, kdo to ?ádá. Uviděl ?pinavého rozcuchaného vandráka s odřeným obličejem oblečeného v kusu hadru. "Má? povolení vandráku?!" okřikl ho. "Povolení, k čemu.. Otevři mi Biggsi, jsem to já Ignus..." "Ignus.. vandráku, za tu drzost zaplatí?, vydávat se za něj!" Ignus usly?el tasení meče. "Hej Wedge otevři mi, uká?u tomu vandrákovi...!"
((random(1)*2)-1)*(rrandom(1,x)) ;
((random(1)*2)-1) will give you -1 or 1
(rrandom(1,x))

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 1329
Registrován: únor 7, 2009, 2:40 pm
Bydliště: Pardubický, nebo Jihomoravský kraj ¯\_(ツ)_/¯

Příspěvek od Vivi » srpen 6, 2009, 1:58 pm

Příběh je hezký a napínavý, je dobře ?e jsi přestal v tom nejnapínavěj?ím místě, jestli bude? psát dál tak to bude jenom dobře.
EDIT : Jména Biggs a Wedge jsou ze starých klasických (hezkých) Final Fantasy, ne?
Naposledy upravil Vivi dne srpen 6, 2009, 2:16 pm, celkově upraveno 1

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 852
Registrován: říjen 30, 2007, 2:56 pm
Bydliště: Pardubický kraj

Příspěvek od Lukaaash » srpen 6, 2009, 2:10 pm

super, zajímavý příběh, mohl bys pokračovat? :twisted:
ObrázekObrázek Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 692
Registrován: červen 6, 2007, 7:26 pm
Bydliště: Liberecký kraj

Příspěvek od Rebel » srpen 6, 2009, 2:45 pm

Jo jména biggs, wedge jsou z FF. Příběh jsem opustil před 6 lety nebudu se k němu vracet.
((random(1)*2)-1)*(rrandom(1,x)) ;
((random(1)*2)-1) will give you -1 or 1
(rrandom(1,x))

 
Příspěvky: 157
Registrován: září 21, 2007, 10:33 pm
Bydliště: Práce

Příspěvek od remind » srpen 6, 2009, 3:05 pm

příběh velmi solidní , ?koda ?e pro tebe teda nemá vyu?ití


Zpět na Vaše příběhy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník