bude tam spousta gramatických chyb atd... prost se soustřeďte na děj
inspiroval jsem se mnoha sci-fi filmy seriály a knihami takže vám to asi v některých pasážích bude připadat podobné něčemu co znáte...
komentáře pište sem, pokračování budu spát jako edit tohohle příspěvku
Najednou se objevil modrozelený vír a z něho vyletěla velká loď neznámé rasy a začínající nabíjet hlavní zbraně.
"Pane, nabíjejí hlavní zbraně!" oznamuji Kapitánovi. "Zapněte štíty" rozkazuje kapitán. Zapínám štíty a mimozemská loď začíná pálit z hlavních zbraňových systémů.
"Naše štíty drží, ale loď třídy "annihilator" se zlověstně otřásá. Obsaďte hlavní protonová děla a railguny musíme ty emzáky zničit dřív než oni zničí nás!!!"
dává kapitán rozkazy posádce.Cystám se udělat co říká ale rázným pohybem ruky mě zastavuje: "Vy zůstaňte seržante, nikdo jiný neumí ovládat tuhle loď lépe než vy."
Sedám si za ovládací panel a převádím energii do rychle kolabujících štítů. Nestačí to. Plukovník Greenová oznamuje kapitánovi stav štítů:
"Štíty na 50%... 45%... 30%, 20%, 10%, štíty skolabovaly, ztrácíme vzduch!... musíme... dostat..." Zbytek věty neslyším přes výbuchy rozvodnám sítě a ovládacích panelů.
Kapitán se otáčí na mě: Zapněte hyperpohon, je to naše jediná naděje" "Ale pane" bráním se "Kalibrace hyperpohonu trvá pár hodin, nevíme kam se dostaneme!"
Kapiptán je ale rozhodnut: "Říkám vám, zapněte hyperpohon!!!" Zapínám hyperpohon, vesmír kolem nás se rozmazává, a křižník se řítí vesmírem rychlostí
vyšší než tisícinásobek rychlosti světla
"Pane, nabíjejí hlavní zbraně!" oznamuji Kapitánovi. "Zapněte štíty" rozkazuje kapitán. Zapínám štíty a mimozemská loď začíná pálit z hlavních zbraňových systémů.
"Naše štíty drží, ale loď třídy "annihilator" se zlověstně otřásá. Obsaďte hlavní protonová děla a railguny musíme ty emzáky zničit dřív než oni zničí nás!!!"
dává kapitán rozkazy posádce.Cystám se udělat co říká ale rázným pohybem ruky mě zastavuje: "Vy zůstaňte seržante, nikdo jiný neumí ovládat tuhle loď lépe než vy."
Sedám si za ovládací panel a převádím energii do rychle kolabujících štítů. Nestačí to. Plukovník Greenová oznamuje kapitánovi stav štítů:
"Štíty na 50%... 45%... 30%, 20%, 10%, štíty skolabovaly, ztrácíme vzduch!... musíme... dostat..." Zbytek věty neslyším přes výbuchy rozvodnám sítě a ovládacích panelů.
Kapitán se otáčí na mě: Zapněte hyperpohon, je to naše jediná naděje" "Ale pane" bráním se "Kalibrace hyperpohonu trvá pár hodin, nevíme kam se dostaneme!"
Kapiptán je ale rozhodnut: "Říkám vám, zapněte hyperpohon!!!" Zapínám hyperpohon, vesmír kolem nás se rozmazává, a křižník se řítí vesmírem rychlostí
vyšší než tisícinásobek rychlosti světla
"Zastavte!" Rozkazuje mi kapitán. Snažím se vypnou hyperpohon. "Nejde to." Odpovídám po chvíli. Po dvanácti hodinách vystupujeme z hyperprostoru. "To vy?"
Ptá se kapitán. Jelikož s naším zastavením nemám nic společného odpovídám: "To ne já, je mnoho možností proč jsme zastvili, rozvody energie jsou poškozené." "Spravte to" slyším kapitána říkat plukovník Greenové. Ta odchází z místnosti. Poté kapitán otáčí na mě: "A vy zjistěte kde to ksakru jsme!" Otevírám galaktickou mapu a zjišťuji děsivou skutečnost: "Pane, Nejsme v mléčné dráze ani v nejbližší galaxii!... a jednu hodinu podsvětelnou rychlostí od nás se nachází obyvatelná planeta.Můžeme tam doplnit zásoby. "Leťte tam snad tam něco najdeme."Odpovídá mi kapitán. Po jedné hodině dolétáme k planetě.Senzory krátkého dosahu (jiné nefungují) ukazují na odvrácené straně planety vesmírnou loď . "Pane" říkám kapitánovi "Na odvrácené straně planety je loď bez známek života, snad tam budou nějaké nové technologie a vesmírné mapa, ať zjistíme, kde to jsme" "Leťte tam" rozkazkazuje mi kapitán. Po chcíli přilétáma k loďi, je obrovská bezmála dva kilometry dlouhá a je složená z menších částí propojených proudy energie. Kapitán si chvíli loď prohlíží a pak povídá: "Vy, seržant Armstrong, major Stone a major Barret tu loď prozkoumáte."Všichni čtyři jdeme do hangáru a bereme si stíhačky s maskovacím systémem. Za chvíli jsme v lodi, která vypadá jako by na ní nebyly žádné ostré hrany. Chvíli prohledáváme loď a poté narážíme na řídicí místnost.Barret se hrabe v lodním počítači a pak posílá veškeré data do Annihilatoru. najednou senzory hlásí ohromný výkyv energie. "Sakra nabíjejí zbraňe, jak se tady sakra zapínají štíty!" Barret se snaží zapnout štíty, což se mu daří těsně před tím než z planety vyšlehává modrobílý paprsek iontů. NAráží do štítů lodi které rázem kolabují. Paprsek prostřelil loď a narazil do křižníku, který vybuchuje, ale na mimozemské loďi pouze padá rozvodná a každá část lodi se samostatně řítí k zemi. "Letíme v atmosféře, nevydržíme to" křičí Barret a v tu chvíli se naše část lodi rozpadá
pokračování bude brzy